Časté dotazy

Mám uplatnitelný nárok za „placenou přestávku“?

Nárok může mít každý zaměstnanec v pracovním nebo služebním poměru za období posledních tří let, který (i) musí být převážně neustále přítomen na pracovišti nebo v jeho blízkosti k dosažení, přitom (ii) je připraven plnit neodkladné pracovní úkoly (např. výjezd, péče o pacienta, telefonáty dispečinku apod.), přičemž (iii) přestávky v práci jsou mu odečítány z (nebo naopak mu nejsou započítávány do) pracovní doby/doby služby, a tedy za tento odpracovaný, resp. „pohotovostní“ čas nedostává mzdu, plat či služební příjem.

Kdo může nároky uplatnit?

V praxi jde nejčastěji o zdravotní sestry, lékaře, záchranáře, ostatní zaměstnance ve zdravotnictví a sociálních službách, policisty, hasiče, pracovníky na operačních střediscích, armádě či jiných zásahových a výjezdových jednotkách nebo nouzových linkách. Placené přestávky se ale mohou týkat i nejrůznějších povolání v soukromém sektoru, pokud splňují podmínky podle předešlé odpovědi. Nároky může uplatnit současný zaměstnanec, ale též již bývalý zaměstnanec, pokud od ukončení pracovního či služebního poměru neuplynuly více než tři (3) roky.

Mám o projektu říct svým kolegyním a kolegům a registrovat se společně?

Rozhodně ano! V jednotě je totiž síla, vzájemně se můžete se svými kolegy z pracoviště svědecky i morálně podpořit a také pouze v případě hromadné registrace budete mít spolu s ostatními v případě kladného vyhodnocení vaší žádosti možnost využít bez dalšího podmínek projektu Placené přestávky. Nenechte si líbit nezákonný přístup Vašeho zaměstnavatele. Za řádnou práci náleží řádná odměna!

Jak vypadá řádná přestávka v práci?

Přestávka v práci je zákonem specifikovaná a garantovaná doba (v rámci pracovní směny jich může být více s ohledem na délku směny), v rámci které zaměstnanec nebo příslušník bezpečnostních sborů nevykonává práci a tento časový úsek je určen výhradně k jeho odpočinku, a to způsobem, který daný zaměstnanec sám zvolí, tedy ať již aktivně (oběd/svačina, nákup, posilovna apod.) či pasivně. Může tedy opustit budovu pracoviště a po tuto předem naplánovanou dobu nemusí vyhovět pokynům zaměstnavatele či jakkoliv plnit svou náplň práce a reagovat na neodkladné pracovní úkoly. Stručně řečeno to znamená, že může tzv. „zcela vypnout“ a po dobu trvání přestávek v práci se vůbec nemusí zajímat o dění na pracovišti.

Jak vypadá přiměřená doba na jídlo, oddech a odpočinek?

Mnohá povolání a práce nemohou být ze své podstaty přerušeny a zaměstnanec musí být neustále dosažitelný na pracovišti nebo v jeho blízkosti za účelem zásahu, pomoci a vyřízení neodkladné záležitosti, která nesnese odkladu (typicky výjezd, zásah, péče o pacienta, telefonáty dispečinku apod.). V takovém případě zaměstnanci ze zákona nečerpají přestávky, ale doba, kterou stráví jídlem či „pohotovostním“ odpočinkem v době klidu zákon nazývá jako „přiměřenou dobu na jídlo a oddech (nebo přiměřenou dobu na jídlo a odpočinek u příslušníků bezpečnostních sborů). Ta tedy zpravidla vypadá tak, že zaměstnanec tráví svou směnu na pracovišti, v jeho blízkosti či v terénu v jakémsi pohotovostním režimu, stravuje se „za pochodu“ a je připraven v případě potřeby okamžitě plnit pracovní úkoly a poskytnout pomoc.

Zaměstnavatel mi říká, že nevyužít přestávku bylo moje rozhodnutí. Co s tím?

Jedná se bohužel o standardní, alibistickou a zcela nepatřičnou argumentaci zaměstnavatelů (mj. vedoucích služebních funkcionářů). I soudy jednoznačně stanovily, že je věcí zaměstnavatelů (představených bezpečnostního sboru) kontrolovat, zda zaměstnanci (příslušníci) čerpají přestávku či nikoliv, a případně jim čerpání přestávky nařídit. Zaměstnavatelé (vč. služebních funkcionářů) se často snaží převádět odpovědnost za čerpání přestávek na samotné pracovníky (příslušníky), kteří jako zaměstnanci (příslušníci bezpečnostního sboru) vykonávají práci (službu) podle pokynů zaměstnavatele (představeného bezpečnostního sboru). Soudy též jednoznačně rozhodují, že rozhodně nelze po zaměstnancích (příslušnících) požadovat, aby se sami aktivně domáhali přestávky na jídlo a oddech – nárok je sice něco, co má určitá osoba právo čerpat, tomu však musí odpovídat povinnost zaměstnavatele (bezpečnostního sboru) čerpání umožnit nezpochybnitelným způsobem. Za takové zajištění nelze považovat to, že se zaměstnanci (příslušníci) budou muset svého práva na přestávku domáhat. Není tak možné nemístně a alibisticky přenášet odpovědnost za porušování pracovních (služebních) předpisů na samotné zaměstnance (příslušníky).

Kolik mě uplatnění nároků bude stát?

V případě našeho kladného posouzení nároků na základě vaší registrace náklady na právní zastoupení advokátem za vás principiálně převezmeme my. Odměna za právní zastupování nám přísluší pouze tehdy, budeme-li úspěšní a nároky, či jejich část, pro Vás u zaměstnavatele vymůžeme. V takovém případě nám náleží 25% podíl z výsledně vymožené částky. To znamená, že pokud se nám nepodaří nic vymoci, tak žádnou odměnu za právní služby neplatíte. Budeme-li úspěšní, dostanete své peníze (ponížené o naši odměnu).

Co když u zaměstnavatele již nepracuji?

To není překážkou k uplatnění nároku. Podmínkou však je, abyste u takového bývalého zaměstnavatele pracovali alespoň v posledních třech letech. Jinými slovy: abyste mohli dosáhnout na alespoň částečnou kompenzaci, je nutné, abyste v posledních třech letech alespoň po nějakou dobu u zaměstnavatele pracovali.

Jsem policista, hasič, zdravotní sestra, lékař, zaměstnanec ve zdravotnictví a sociálních službách, armádě či jiných zásahových a výjezdových jednotkách – znamená to automaticky a bez dalšího, že můžu uplatnit své nároky?

Ne, pokud daný zaměstnanec ve své pozici může plnohodnotně a nerušeně čerpat přestávku v práci, která mu je tak i plánována, nenáleží mu za takovou přestávku peníze. Pokud však musí být neustále dosažitelný na pracovišti nebo v jeho blízkosti za účelem připravenosti k zásahu, pomoci a vyřízení neodkladné záležitosti, která nesnese odkladu (typicky výjezd, zásah, péče o pacienta, telefonáty dispečinku apod.), jedná se o placenou přiměřenou dobu na jídlo, oddech a odpočinek. Rozhodujícím faktorem často bývá vytíženost zaměstnanců, faktická nemožnost zastoupení, resp. když povaha práce, personální (ne)obsazenost nebo organizační, materiální a technické uspořádání daného pracoviště neumožňuje plnohodnotné vystřídání zaměstnance. K takovým pracovním zásahům však dle výkladu soudů ve skutečnosti dojít nemusí, důležitá je Vaše „pohotovostní“ připravenost.

Zvýší se mi výsluhový příspěvek/renta?

Ano! Vymožení nároků znamená, že se zvýší váš průměrný hrubý služební příjem za relevantní období, ze kterého je pak vypočítán i výsluhový příspěvek.

Jaká je výše mých nároků?

Výše nároků představuje součin Vaší průměrné hodinové mzdy, platu či služebního příjmu a počtu hodin, které Vám nebyly započítány do (nebo naopak odečteny z) pracovní doby. V případě zaměstnanců, jejichž pracovní poměr se řídí zákoníkem práce (tj. zdravotní sestry, lékaři, zaměstnanci ve zdravotnictví a sociálních službách a další) mají navíc nárok na příplatek přesčas ve výši 25 %. Zaměstnancům, na které se vztahuje zákon o služebním poměru (tj. policisté, hasiči a jiní příslušníci bezpečnostních sborů), zákon tento dodatečný příplatek nepřiznává

Modelové příklady:

Policista pan Novák pracuje 12 směn v měsíci, za každou směnu má 2 třicetiminutové „pauzy“ (přiměřenou dobu na jídlo a odpočinek). Odpracoval celých 12 měsíců v roce a čerpal 5 týdnů dovolené. Jeho průměrný hodinový příjem činí 250 Kč. Nárok pana Nováka jen za jeden rok činí 32.500 Kč, tedy za tři roky uplatnitelný nárok ve výši 97.500 Kč, navíc spolu s úroky z prodlení!

Zdravotní sestra paní Nováková pracuje 19 směn v měsíci, za každou směnu má 1 třicetiminutovou „pauzu“ (přiměřenou dobu na jídlo a oddech). Odpracovala celých 12 měsíců v roce a čerpala 5 týdnů dovolené. Její průměrný hodinový příjem činí 250 Kč. Paní Nováková má navíc nárok na příplatek za přesčasy ve výši 25 %. Nárok paní Novákové jen za jeden rok činí 32.200 Kč, tedy za tři roky uplatnitelný nárok ve výši 96.600 Kč, navíc spolu s úroky z prodlení!

Vypočítejte si orientační výši vašeho nároku prostřednictvím naší chytré kalkulačky zde.

Pozn.: Výpočet vašich nároků je čistě orientační a existence, resp. výše vašeho skutečného nároku se může lišit v závislosti na okolnostech vašeho pracovního či služebního poměru.

Hrozí mi ze strany zaměstnavatele nějaké komplikace?

Reálně nikoliv! Mějte na paměti, že se pouze dovoláváte svého práva, nic více či méně. Při uplatnění svých nároků budete zastoupeni advokátní kanceláří na základě plné moci, tedy zaměstnavatel s Vámi o této záležitosti ani nesmí jednat napřímo, vždy se můžete odkázat na svého právního zástupce bez dalšího vysvětlování. Výpovědi se rozhodně nebojte. České zákony jsou k zaměstnancům značně ochranářské. Výpověď můžete dostat jen ze zákonem přesně stanovených důvodů, mezi které samozřejmě nepatří uplatnění základního práva na odměnu za odpracovanou dobu. Budete-li mít pocit, že Vás po uplatnění vašich nároků začal zaměstnavatel jakkoliv znevýhodňovat, obraťte se na odborová sdružení, která budou o tomto projektu s cílem napravit dlouhotrvající nezákonný stav na pracovištích dostatečně informována, na inspekci práce, či samozřejmě kontaktujte nás.

Jak se vyhnout negativním ohlasům na pracovišti?

K jakýmkoliv negativním ohlasům ze strany vašich kolegyň či kolegů by nemělo samozřejmě vůbec dojít, naopak, všem by mělo jít o stejný cíl – dostat zákonnou odměnu za odpracovanou dobu! Takto prezentujte a vysvětlete svou pozici.

Jak dlouho bude trvat uplatnění mých nároků?

Doba, za kterou dostanete peníze, se odvíjí od toho, zda zaměstnavatel vyhoví zákonným požadavkům dobrovolně či nikoliv. Pokud ano, vaše nároky budou připsány na váš bankovní účet po definitivním ukončení správního řízení a zaplacení ze strany zaměstnavatele. Pokud nikoliv a bude nutné nároky vymáhat soudně, bude se jednat o delší proces – takovém případě budete ovšem zastoupeni advokátní kanceláří, která se o vaše práva řádně postará. Navíc, jak je uvedeno výše, odměna advokátní kanceláře za právní poradenství advokáta je hrazena jen v případě, že vaše nároky budou úspěšně vymoženy.

Jak dlouho trvá smluvní vztah s advokátní kanceláří?

Pokud nebude ukončena dříve, trvá smlouva s advokátní kanceláří obvykle až do konečného vymožení vašich nároků.

Jak probíhá proces registrace na webových stránkách či chytrém telefonu?

Proces registrace na našich internetových stránkách www.placeneprestavky.cz je uživatelsky nenáročný a probíhá formou emailu.
Budeme o vás potřebovat:

i) Prvně potřebujeme vědět, zda uplatňujete nároky u stávajícího nebo bývalého zaměstnavatele. Tuto informaci, prosíme, uveďte v emailu.

ii) Následně od vás potřebujeme kontaktní údaje, a to e-mailovou adresu a telefonní číslo.

iii) Abychom mohli ověřit, zda můžete mít nároky vůči zaměstnavateli či nikoliv, bude vám zaslán podrobná dotazník , kde budete požádáni o potvrzení dalších informací. Prosíme, uveďte ty, které pravdivě odpovídají průběhu Vašeho pracovního dne, resp. „přestávek v práci“. Je důležité, abyste odpověděli zcela pravdivě a nic nezamlčeli.

iv) Vaše případné nároky si budete moci spočítat orientačněpomocí naší chytré kalkulačky. Prosíme, berte na vědomí, že existence, resp. výše Vašich nároků se může lišit v závislosti na konkrétních okolnostech Vašeho pracovního nebo služebního poměru.

v) V případě kladného vyhodnocení vaší žádosti z naší strany Vám Veškeré dokumenty následně zašleme na váš e-mail. Prosíme, zkontrolujte, zda údaje v nich uvedené skutečně odpovídají, podepište je a zašlete nám je doporučeně zpět na adresu: ŠIROKÝ ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o., Vodičkova 710/31, Nové Město, 110 00 Praha 1 a na obálku (uprostřed) uveďte poznámku „PLACENÉ PŘESTÁVKY“.

Poté, co od Vás obdržíme řádně podepsané dokumenty zpět bude Váš registrační proces ukončen.

Podaří se advokátní kanceláři moje nároky vymoci?

Výsledek uplatnění vašich nároků závisí v každém konkrétním případě na mnoha okolnostech. Nelze tedy s jistotou vždy předjímat úspěch ve věci. Nejvyšší správní soud ČR i Evropský soudní dvůr však jednoznačně inklinují k uznávání nároků vytížených zaměstnanců po dobu jejich „pauz“. Vynasnažíme se, aby vaše nároky byly zaměstnavateli uznány, jak je to běžné v západní Evropě, i když situace v České republice je prozatím odlišná a respektování práva a závazných soudních rozhodnutí je oproti západní Evropě v otázce proplácení přestávek bohužel stále nižší.