Soud přitvrdil: lidé dostanou zaplaceno i za “dosah” nebo pohotovost
Zaměstnanci některých profesí si do budoucna mohou přijít až na desetitisíce navíc ke svému platu. Soudní dvůr EU totiž v březnu rozhodl, že se do odpracované doby počítá i čas, který zaměstnanec stráví v pohotovosti, tedy například i během takzvaného “dosahu”. Klíčové pro posuzování odpracované doby totiž nadále bude, zda může v dané situaci pracovník volně nakládat se svým časem, nebo ho pracovní pohotovost omezuje, i když je třeba doma.
Rozhodnutí Soudního dvora EU se týkalo sporu, který vedl německý hasič-operační důstojník se svým zaměstnavatelem. Hasič musel vedle běžné služby držet pravidelně pracovní pohotovosti v režimu „na zavolání”. Pohotovost tedy mohl trávit doma, musel být ale dosažitelný na telefonu či vysílačce a v případě závažnějšího poplachu být s to se ve lhůtě 20 minut dostavit na hranici města se zásahovým oblekem a služebním vozidlem, které mu bylo dáno k dispozici. Jde vlastně o klasický ‚dosah‘, který u nás dobře znají například policisté, záchranáři nebo podobné profese v první linii.
Soudci se v rozhodnutí jasně vymezili proti snaze posuzovat pohotovost jako volný čas. Rozsudek zcela konkrétně stanoví, že v případě, kdy je pracovník nucen být na pracovišti a být připraven k okamžitému zásahu, jedná se o pracovní dobu vždy, a to zcela bez ohledu na to, zda během této doby skutečně vykonaná nějakou práci. Soud správně vyhodnotil, že pracovník je vzdálený od svého rodinného a sociálního prostředí a má jen velmi malý prostor pro nakládání se svým časem. Proto nelze mluvit o době odpočinku, nota bene když musí být stále připraven k zásahu.
Podle JUDr. Pavla Širokého bude mít rozhodnutí evropského soudu přímý dopad i do českého prostředí. Soudní dvůr EU má ‚monopol‘ na výklad evropského práva a jeho pohledem se musí řídit všechny nižší instance, včetně českých soudů. Zaměstnancům se tedy nyní otevřel prostor, jak na základě tohoto rozsudku prokázat svůj nárok na odměnu za odpracované dosahy. V Česku toto soudní rozhodnutí ovlivní i dosavadní problém i s neproplácením běžných pohotovostních přestávek.
V projektu Placené přestávky za poslední měsíce evidujeme stovky jednotlivých případů, kdy si zaměstnanci stěžují na to, že jim zaměstnavatel nezapočítává do odpracované doby pohotovostní pauzy, během kterých musejí být připravení okamžitě začít plnit pracovní úkoly. V těchto případech přitom Soudní dvůr EU už v minulosti jasně řekl, že jde o odpracovanou dobu, za kterou přísluší zaměstnanci odměna.
Podle našeho názoru je rozsudek Soudního dvora EU důkazem, že neproplácení pohotovostí lidem v první linii je celoevropský problém. Zatímco v Německu se ale posuzují dosahy, tedy doba strávená v pohotovosti doma, v českých podmínkách odmítají zaměstnavatelé proplácet i pohotovosti na pracovišti, tedy běžné pauzy. Jde přitom v některých případech až o 15 hodin měsíčně, což je za rok skoro měsíc práce, která zůstává neproplacená.
Doporučujeme proto zaměstnancům, aby se o možnost individuálního uplatnění nároků zajímali. Jednoznačná formulace soudního rozsudku podle nás naznačuje, že pohár trpělivosti přetekl. Firmy měly dostatek času, aby na dlouhodobě ustálený pohled soudů zareagovaly, a nyní je zcela na místě, když pracovník vezme situaci do svých rukou a začne ji řešit právními prostředky.